NETÍN – po stopách utajovaného světa staré jednoty bratrské

Netín – malá vesnička na D1, v minulosti jedno z center protestantské víry, kterou zde zavedl někdejší majitel panství Jan Stránecký v r. 1557. Dnes zcela zapomenutý Stránecký byl významnou osobností této lokality a zasloužil se o její všestranný rozvoj, jaký neměla nikdy předtím a nemá dodnes. Stejně jako mnoha jiným vrchnostem podle Boží vůle i jemu panství přímo kvetlo pod rukama. Zemřel v r. 1572 a jeho tělo je pohřbeno v místním kostele, tehdy nekatolickém. V obci fungovala také jednota bratrská, jak se dozvídáme od J. A. Komenského, v jeho popisu krutého řádění vítězného katolického vojska po bitvě na Bílé hoře:
Netínský správce (sboru jb) Vavřinec Kurcius, muž v letech šedesáti, i s manželkou svou od vojáků, vztekle peníze na nich míti chtících, oba až do smrti upáleni…

Po r. 1621 patřil Netín k místům, kde se zakázanou protestantskou víru stále nedařilo vymýtit a proto bylo nutné „přitvrdit“. Rekatolizační komisaři povolali svého dvorního stavitele Santiniho, který nekatolický kostel barokně přestavěl. Poté byl kostel přejmenován na Nanebevzetí panny Marie a obec se stala významným mariánským poutním místem, trvajícím dodnes. Je smutným paradoxem, že někdejší místo, kde hořel oheň víry beránkovy dnes okupuje ohyzdný mariánský kult, reprezentovaný křížovou cestou zakončenou až děsivým „mariánským pavilonem“.

O jednotě bratrské, Janu Stráneckém, Vavřinci Kurciusovi nebo tajných nekatolících nenajdete v Netíně nikde ani zmínku.

Google Photo
Google Photo
Google Photo
Google Photo
Google Photo
Google Photo
Google Photo
Google Photo
Google Photo
Google Photo
Google Photo
Google Photo